Podle jednoho názoru to, co nemá jméno, neexistuje. Ačkoliv tedy nakladatelství Vodnář vydalo v letech 2005 a 2007 dva tituly z oblasti chaosmagie („Liber Null a Psychonaut“ a „Prachaos“) jako spíše zkušební projekt, měli jsme již v té době jasný koncept, jehož podstatou bylo publikovat stěžejní díla soudobé světové magie a filosofie. V současné době, kdy se už blíží čas vydání třetího titulu, rozhodli jsme se pokračovat v podobném duchu pod značkou samostatné edice jménem KIAton. Inspirací k tomuto názvu nám byl v první řadě Spareovský termín KIA, který je téměř jednou z ikon chaosmagie, pak také japonské KI, výraz používaný pro práci s energií – a doplňkově nám také ze zbytku názvu vyšel Aton, egyptské solární božstvo.

Edice KIAton si klade za svůj cíl zahrnout jak předcházející již vyšlé dva tituly, k nimž se brzy připojí „Praxe sigilické magie“ od Frátera U.D., současně též postupují práce na knize amerického druida Johna Michaela Greera „Long Descent“, kterou překládá Marek Kvapil (Energybulletin). Napříč tomu, že poslední ze zmíněných titulů není zaměřen čistě na magii nebo pohanství, spíše by mohl být označen za enviromentální filosofii, domníváme se, že rozhodně poslouží k lepší všeobecné orientaci v současném toposu světa. Ostatně samotný John Michael Greer je příkladem toho, že pohansky zaměřená spiritualita nemusí nutně znamenat odtržení od soudobých společenských a enviromentálníh problémů.

Abychom zajistili maximální konktakt se současnou světovou scénou a aktuální informovanost našich čtenářů, plánujeme podzimní návštěvu a autogramiádu autora vydávané knihy „Praxe sigilické magie“ Ralpha Tegtmeiera (Frátera U.D.), který je nakloněn myšlence podpořit české vydání svou přítomností. Návštěva evropské špičky ceremoniální a pragmatické magie proběhne ve spolupráci s organizací Blasphemion.

V redakci edice KIAton zůstává Šárka Sedláková a většinu vyšlých a chystaných knih ilustruje Rudolf Schimera.

Těšíme se i nadále na Vaši přízeň,

Vladimír Kvasnička a Šárka Sedláková

Na začátek chci podotknout, že to, že dvěma různým nakladatelstvím, tedy nakladatelství Vodnář a zájmovému sdružení OLDM, vyšla Goetie v podobný termín, je hlediska čtenářů vynikající, nicméně chápu, že z hlediska vydavatelů to může být chápáno jako politovánihodné.

Ale i takové věci se dějí a profesionální firmy na to reagují různě. Takový Avanax napíše rozhořčený pamflet, kde obviňuje kde koho z konspirace a div ne ze sabotáže (připomnělo mně to mého malého synovce, když mu jeho maminka nedovolila jíst čokoládu před obědem, reakce byla podobná) a stěžuje si s nářkem celému světu, jakýže je to on mučedník a chudák.

Nicméně věnujme se pamfletu Avanaxe:

Avanax má pravdu v tom, že jsem doufal v to, že Goetii vydají společnými silami s nakladatelstvím Vodnář. V tomto jsem zpočátku působil jako prostředník v tom, že jsem pana Kvasničku informoval o jejich záměru a navrhl kontakt. Ten mi odpověděl, ať pošlou ukázku a uvidí se. Pustil jsem to z hlavy s tím, že je to záležitost Avanaxe a pana Kvasničky. Po čase mi Avanax sdělil, že jim knihy bude vydávat nakladatelství CAD press. Zajímavostí je, že před pár týdny jsem byl v kontaktu s majitelem zmíněného nakladatelství, a ten o Avanaxovi nemluvil příliš dobře. Takže to také nevyšlo.

Po konzultaci ohledně grafického vydání Simonova Necronomiconu mezi mnou a Avanaxem došlo k zásadní názorové neshodě, když mi bylo proti mysli vydávat Necronomicon pejskokočičkovským způsobem. Díky této diskusi jsem od té doby vnímal Avanaxe a jeho zájmové sdružení jako neprofesionální a nevhodné ku jakékoliv spolupráci (současné vystupování toto jen potvrzuje). Taktéž, když se mě později pan Kvasnička ptal na můj názor, jsem mu vcelku rezolutně, vzhledem k dobrému jménu Vodnáře, spolupráci s Avanaxem vysloveně nedoporučil. Zda se pan Kvasnička rozhodl na základě mého nedoporučení nebo jiných vlivů, nevím. Na závěr bych jen dodal, že ani já a ani pan Kvasnička nemáme ten pocit, že bych já byl důvěrníkem pana Kvasničky, ačkoliv je to pozice, která by byla jistě zajímavá.

Dále poznámka k Horevu – Avanax se po vzoru bulvárních paparazzi neštítí publikovat soukromou korespondenci, což je čin, který shledávám jako velice odporný, viz parafráze jejich soukromé korespondence s Arexem – Lukášem Loužeckým jako součásti Avanaxova pamfletu. Dále. To, že Avanax nezná publikační činnost Horev klubu, není vina Horev klubu, ale problém nedostatečného vzdělání Avanaxe v této oblasti.

Stran příprav vydání Goetie a kdože to byl vlastně první, přikládám vyjádření českého magika a spisovatele Josefa Veselého, který mnou zjištěné údaje sepsal formou snadno přístupnou, takže i Avanax bude rychle vědět, kdeže je ono jádro pudla:

Vážený pane,

reaguji na Vás text „Goetia dvojmo“, jímž glosujete vydání Goetie v nakladatelství Vodnář. Jsem totiž s historií tohoto edičního počinu dobře obeznámen. Nuže tedy:

Vodnářovo vydání Goetie nebylo žádným bleskem z čistého nebe. Překladatel dodal nakladateli rukopis překladu Goetie již někdy v roce 1992. Roku 2000 oznámil nakladatel svůj úmysl vydat Goetii. Učinil tak v poznámce vydavatele, kterou zařadil do prvního vydání mé knihy Slavné grimoáry minulosti. Stejná poznámka, avizující, že nakladatel od svého záměru neupustil, se objevila i v druhém vydání Slavných grimoárů minulosti, které vyšlo v lednu 2008. Kdybyste tedy lépe sledoval cvrkot na našich okultních luzích, věděl byste, že Vodnář začal s přípravou vydání Goetie dávno před Vámi a že se s tím nikterak netajil.

Za minulého režimu se ediční plány jednotlivých nakladatelství koordinovaly, aby se navzájem nekřížily. Tato povinnost nyní již neexistuje a sotva tedy lze někomu vytýkat, že na toto pravidlo nebere ohled. Dnes to chodí tak, že kdo dřív přijde, ten dřív mele. Je to možná tvrdé, ale spravedlivé.

Osobně oceňuji Vaše rozhodnutí od vydání Goetie ve Vašem nakladatelství neustoupit. Aspoň budou čtenáři moci porovnat, které z obou vydání bude lepší. Zvláště jsem zvědav na obrázky, neboť, pokud jsem správně informován, mělo by i Vaše vydání Goetie obsahovat vyobrazení všech 72 goetických inteligencí.

Josef Veselý

V Praze, dne 5. dubna 2009

Nu, myslím, že každý vnímavý čtenář ve stínu těchto skutečností, velice rychle odhalí, kde je vlastně problém.