4. Blasphemický podvečer proběhne ve čtvrtek 4. srpna 2010. Přesné místo a čas bude sdělen jen členům Blasphemionu a pozvaným. I tento podvečer bude více komornější a zaměřený více na praxi než na teorii.

Program

• mantrizace a vibrování jmen či inkantací v magické praxi
• moderovaná diskuse na téma: Magie – nástroj nebo cesta?
• snění jako metoda osobní gnóze

Všichni kdo si myslí, že by měli být pozváni, ozvěte se nám prosím na info@blasphemion.eu.

Podle jednoho názoru to, co nemá jméno, neexistuje. Ačkoliv tedy nakladatelství Vodnář vydalo v letech 2005 a 2007 dva tituly z oblasti chaosmagie („Liber Null a Psychonaut“ a „Prachaos“) jako spíše zkušební projekt, měli jsme již v té době jasný koncept, jehož podstatou bylo publikovat stěžejní díla soudobé světové magie a filosofie. V současné době, kdy se už blíží čas vydání třetího titulu, rozhodli jsme se pokračovat v podobném duchu pod značkou samostatné edice jménem KIAton. Inspirací k tomuto názvu nám byl v první řadě Spareovský termín KIA, který je téměř jednou z ikon chaosmagie, pak také japonské KI, výraz používaný pro práci s energií – a doplňkově nám také ze zbytku názvu vyšel Aton, egyptské solární božstvo.

Edice KIAton si klade za svůj cíl zahrnout jak předcházející již vyšlé dva tituly, k nimž se brzy připojí „Praxe sigilické magie“ od Frátera U.D., současně též postupují práce na knize amerického druida Johna Michaela Greera „Long Descent“, kterou překládá Marek Kvapil (Energybulletin). Napříč tomu, že poslední ze zmíněných titulů není zaměřen čistě na magii nebo pohanství, spíše by mohl být označen za enviromentální filosofii, domníváme se, že rozhodně poslouží k lepší všeobecné orientaci v současném toposu světa. Ostatně samotný John Michael Greer je příkladem toho, že pohansky zaměřená spiritualita nemusí nutně znamenat odtržení od soudobých společenských a enviromentálníh problémů.

Abychom zajistili maximální konktakt se současnou světovou scénou a aktuální informovanost našich čtenářů, plánujeme podzimní návštěvu a autogramiádu autora vydávané knihy „Praxe sigilické magie“ Ralpha Tegtmeiera (Frátera U.D.), který je nakloněn myšlence podpořit české vydání svou přítomností. Návštěva evropské špičky ceremoniální a pragmatické magie proběhne ve spolupráci s organizací Blasphemion.

V redakci edice KIAton zůstává Šárka Sedláková a většinu vyšlých a chystaných knih ilustruje Rudolf Schimera.

Těšíme se i nadále na Vaši přízeň,

Vladimír Kvasnička a Šárka Sedláková

Celý podvečer je volně přístupný a vstup je takřka volný, vstupné bude dobrovolné a bude rovnoměrně rozděleno mezi přednášející a organizátory.

Program Blasphemického podvečeru:

• Kresba a  magie – přednáška o magii v umění s ukázkou “magických” obrazů (Sandro – Infernalismus, Arborius – Horev klub)
• Jak začít praxi s Necronomiconem: Kontakt s Nyarlathotepem – přednáší členové Esoteric order of Dagon
• Rizika salónní magie (Noira) a následná moderovaná diskuse na toto téma (Cody)
• Život, vesmír a tak vůbec – multimediální přednáška (Nam4z)

Přihlášky uzavíráme 25. února 2010 v 18:42.

Již cestou na místo proměny začínalo být naše vědomí mírně alterováno. Nad střechami domů se pomalu vznášela oblaka páry, předzvěst něčeho co mělo teprve získat tvar. Hovor ustupoval tichu zimy. V tramvaji, jež nás vezla na Pražský hrad, se mi zostřilo vnímání.

MÍSTO SMRTI

Místo bylo nedaleko tramvajové stanice, na periférii. (Termín periférie používám pro označení míst, kam se „normálně“ nechodí. Jsou to zákoutí, kde se zbytky přírody -stromy a křoviska spojují se známkami civilizace – odpadky, rezivějící předměty, použité věci, co se „normálně“ už nepoužívají.)

Seřadili jsme se na úzké pěšině vedoucí podél plotu s ostnatým drátem. Zde nám Cody zopakoval pokyny vztahující se k dalšímu průběhu Slavnosti.

Oblékli jsme si kápě a mlčky se připravovali na okamžik naší smrti a proměny. Pro větší přiblížení se záhrobnímu světu jsme v myslích nechávali vyvstávat obrazy našich mrtvých příbuzných a známých. Já myslel na strýcovu sestru, co tragicky zemřela. Také jsem se obrátil k loa vodouistické rodiny Gede.

Po této krátké přípravě volal náš Průvodce (Cody) Prastaré. Vše bylo završeno tím, že nám rituálně podřízl hrdlo a my zemřeli tomuto světu.

Vzdaloval jsem se postupně světu živých a nahlížel ho již z té druhé strany. Uvědomoval jsem si, že jsem mrtvý, duch, který pozoruje z jiné sféry město smrtelníků.

Maska, jež jsem zatím pouze držel, mne začínala vábit. Více a více jsem k ní byl poután, jakoby se mi sama chtěla vtisknout do tváře. Zatím jsem váhal. Konečně nám náš Průvodce dal pokyn, nasadili jsme si masky a jako duchové vyrazili do města.

BRÁNA

Ubírali jsme se na Pražský hrad a k Chrámu Svatého Víta. Vzduchem poletovaly stříbřité sněhové vločky, které se zvlášť vyjímaly na našich černých róbách.

Pociťoval jsem jakousi vazbu na ostatní účastníky, něco jako sounáležitost s „rasou“. Nebyli to Cody, Kamila, Jolana a Grob, ale bytosti z jiného světa. Slovo jiný však ztratilo svůj význam. Ten svět byl té noci naším přirozeným prostorem.

U chrámu si každý našel svůj sloup, kout, výběžek či reliéf a uchýlil se k němu. Mne přitahovaly těžké černé kované dveře s velkou klikou. Přiblížil jsem se a dotkl se jich. Jako bych tušil cosi za nimi. Bylo to něco, co jsem chtěl poznat, splynout s tím. Dveře představovaly bránu, která však musela zůstat uzavřena.

Cestou nás míjeli policisté se psem, ale nijak zvlášť nám nevěnovali svou pozornost. Jen jednou nám oznámili, že nemůžeme jít dál, protože je již komplex uzavřen. Otočili jsme se a nerušeně se ubírali směrem na Karlův most.

CTHULHU

V zimní noci byl most mnohem působivější než kdy jindy. Křídla soch andělů vůbec nevyhlížela nebesky. Připomínala ta netopýří nebo ta co vídáme na vyobrazeních démona Pazuzu.

Nad řekou se třpytily vločky poletujícího sněhu. Ty pak zanikaly v oparu, jež se vznášel při hladině řeky. Všichni jsme stáli a pozorovali vodní hladinu. Zadíval jsem se do hlubin a představoval si, že se ze dna plíží obrovský spící Cthulhu.

TI SMRTELNÍ

Čím více jsme se blížili ke Staroměstskému náměstí, tím více byl zřejmý náš vliv na okolní smrtelníky. Když nás spatřili dva pánové ve veselém rozmaru, jeden prohodil „Konečně normální lidi“. Jinde zas si kolemjdoucí člověk nahlas položil otázku: „Máme se smát a nebo se bát?“ Jako duchové Allana Kardeca jsme se přibližovali duším lidí a ovlivňovali jejich emoční prožívání a možná i myšlenky.

Pod orlojem jsme zaujali místa v kruhu. Naše pětice vzbuzovala zájem turistů s fotoaparáty. Jeden z nich pronikl mezi nás. Když chtěl pořídit snímek našeho Průvodce, ten na něj prudce vybafl. Přišlo to jak rána zenovou holí. Tím jsme kruh v rychlosti opustili a pokračovali v pouti na Florenc.

SEŽRÁNÍ HASTUREM

Na Florenci jsme pod viaduktem utvořili kruh a náš průvodce volal Hastura. Jednoho po druhém si nás Hastur vzal do své moci. Sežral nás, zdrtil naše ega, rozložil a rozštěpil tak, že jsme se pak mohli vrátit do reality světského života.

Cody si zapálil cigaretu. Sundali jsme si masky a také si zapálili.

Během slavnosti chceme hlouběji prožít a pochopit smysl vánočních svátků, které svými kořeny ani zdaleka nejsou tak křečovitě optimistické, jak je chápe dnešní společnost. Jde o nastolení rovnováhy, o uctění starých zvyků a bohů. V rámci Blasphemionu bychom si přáli, aby se slavnost stala tradičním vánočním rituálem a opakovala se každý rok.

Slavnost je volně inspirována povídkami Poslední slavnost s harlekýnem od Thomase Ligottiho a Lovecraftovou Slavností a pro trochu konkrétnější představu půjde o průvod noční Prahou, podmínkou účasti je roucho či kostým a bílá maska na obličej.

Termín je protentokrát páteční večer 18. prosince.

Vážným zájemcům doporučujeme přečíst si zmiňované povídky a přihlásit se na našem e-mailu info@blasphemion.eu. Čas a místo jim sdělíme až na základě závazné přihlášky.

V nedělní večer, kdy jsme pořádali samotný rituál, jsme se nejdříve sešli v bytě Troie a Tygra a prodiskutovali průběh rituálu a úlohu každého člena. Každému členu byl přidělen jeden živel, s kterým nejvíc sympatizoval – Codymu oheň, Tygrovi země, Troi vzduch a mně voda. Před půlnocí jsme se shromáždili vedle sebe naproti zastávce Tábor. Nejdříve jsme se snažili uvolnit se a soustředit veškerou energii na přivolání bohů dopravy. Poté jsme jednotlivě přivolali všechny živly a poprosili je o pomoc, pak jsme přešli na druhou stranu silnice-pod zastávkový přístřešek. Vyslovili jsme naše přání o harmonizaci dopravy. Poté jsme opět věnovali čas soustředění. Nakonec jsme odvolali živly s poděkováním za jejich pomoc. Tím jsme rituál ukončili.

Jelikož se jednalo o vůbec první rituál, kterého jsem se účastnila, netušila jsem, jak to bude vše probíhat, a měla jsem trochu strach, abych svou účastí nezkazila konečný výsledek. Během rituálu jsem proto byla trochu nervózní, snažila jsem se ale plně soustředit na svou úlohu. Snad jsem přispěla i tím, že k dopravě mám velmi kladný vztah. Chvílemi jsem nevěděla, co přesně dělat, a tak jsem spíše následovala ostatní. Nakonec si ale myslím, že rituál byl úspěšný, především co se výsledků týče. Já osobně ho hodnotím jako zdařilý i přes svou nervozitu, která mi chvílemi bránila v soustředění. Sama pozoruji, že v oblasti dopravy se mi podařilo několika úspěchů. Poznala jsem pár nových lidí, kteří mi pomohli k realizaci některých mých přání-konkrétně ohledně ovládání tramvaje. Získala jsem taky mnoho nových poznatků a zkušeností z dopravy. Podařilo se mi také získat skvělou brigádu v Dopravním podniku, která mě velmi baví. A co se týče „ujíždění dopravních prostředků“ – od rituálu si nejsem vědoma toho, že by mi ujelo nějaké vozidlo nebo bych měla jakékoliv jiné komplikace v dopravě. Proto jsem s výsledkem Dopravního rituálu velice spokojená.

Lano

Abogarth bude hovořit o několika konkrétních bytostech z Necronomiconského pantheonu a práci s nimi.

Frater Irwiuss zase pohovoří o souvislostech s historií a bude hledat souvislosti a vazby na Necronomicon ve světě, v grimoárech a v mytologiích.

Také Vám promítneme jeden z nejlepších ztvárnění necronomiconského tématu a to příběh Charlese Dextera Warda ve filmu Haunted Palace (v původním znění s titulky) v hlavní roli s vynikajícím Vincentem Pricem. Na CSFD hodnocení 84%.

Vrcholem, tedy jak pro koho, bude první veřejný otevřený necronomiconský rituál!

Necronomiconský rituál k uctění prastarých

Ano, čtete dobře. Slova jako Necrononomicon, rituál, otevřený a veřejný v jedné větě. Na základě žádosti Lindy Dragonari jsme zhodnotili, že by bylo možné udělat veřejný irutál ve stylu Necronomiconu. Nebudu příliš prozrazovat, ale myslím, že můžu říct, že se bude jednat o povolání a uctění prastarých, kdy základem bude vytvoření brány s pomocí Yog-Sothotha (neb on je ten, který je klíč a bránou), Nyarlathotepem (černým pánem sabbathu z Egypta) a Velikým Cthulhu (veleknězem prastarých).

No budou se dít věci a myslím, že nikdo neodejde s prázdnou.

Ǔčast na rituálu je na vlastní nebzpečí a rozhodně si Vaši účast velmi dobře rozmyslete. Vstup do bran nelidského mýtu Cthulhu není pro každého.

Mystica – Necronomicon

Rituál proběhne ve čtvrtek 22. října 2009. Více informací o akci naleznete na webu Mezi Světy.

Zde budete pravidelně nacházet naše veřejné akce, informaci o aktuálním děním v magickém světě a jiné důležité informace.

V případě, že holdujete více Twitteru, tak nás najdete na http://twitter.com/Blasphemion – kde se synchronizují informace s Facebookem.

Aktualizace programu!

Program

• Uvítání, seznámení s programem
• Nácvik jasnovidnosti dle Liber E
• Manipulace mysli, psychedelika, hypnoza, kontrola informací…
• Klifotická exprese
• Magická hudba (workshop-beseda) – každý si přinese na mp3 přehrávači jednu nahrávku, kterou považuje za magickou
• Procítání

Přihlášky pro schválení zasílejte na info@blasphemion.eu.