Rok se s rokem sešel a magická skupina Blasphemion opět – již počtvrté – plánuje prožití slavnosti, která je spojena s obdobím Vánoc a jejich slavnostní atmosférou.

Během slavnosti chceme hlouběji prožít a pochopit smysl vánočních svátků, které svými kořeny ani zdaleka nejsou tak křečovitě optimistické, jak je chápe dnešní společnost. Jde o nastolení rovnováhy, o uctění starých zvyků a bohů. V rámci Blasphemionu bychom si přáli, aby se slavnost stala tradičním vánočním rituálem a opakovala se každý rok.

Vážným zájemcům doporučujeme přečíst si zmiňované povídky a hlásit se na našem e-mailu. Čas a místo jim pochopitelně sdělíme

Slavnost je volně inspirována povídkami Poslední slavnost s harlekýnem od Thomase Ligottiho a Lovecraftovou Slavností a pro trochu konkrétnější představu půjde o sakrální průvod noční Prahou, podmínkou účasti je roucho (nebo minimálně kompletně černé oblečení) či kostým a bílá maska na obličej, kterou si přinesete namalovanou či vyzdobíte na místě.

Termín je protentokrát méně hektický a je to poslední předvánoční sobota 17. prosince. Sraz bude v 17. hodin, vyrazíme mezi 18. a 20. hodinou. Připravte se na mlčenlivý pochod dlouhý několik kilometrů centrem Prahy s pár méně či více rituálními zastaveními.

Vážným zájemcům doporučujeme přečíst si zmiňované povídky a přihlásit se na našem e-mailu info@blasphemion.eu. Čas a místo jim sdělíme až na základě závazné přihlášky.

Akce to byla velmi příjemná a nabízíme zde fotografie a video z celé akce.

Fotografie

Video

Výstava je v současné době nainstalována v prostorách knihkupectví „Skleněná louka“, nově přibydou kresby z poslední knihy v ediční řadě.  Součástí také bude křest českého vydání knihy „Praktická sigilická magie“ Fratera V.D a magická performace skupiny Blasphemion.

Kdy? V sobotu 12.2.2011 v 17:00 hodin.

Kde? Brno, Knihkupectví „Skleněná louka“, Kounicova 23 (5 minut z České, necelou minutu z Moulin Rouge).

Během slavnosti chceme hlouběji prožít a pochopit smysl vánočních svátků, které svými kořeny ani zdaleka nejsou tak křečovitě optimistické, jak je chápe dnešní společnost. Jde o nastolení rovnováhy, o uctění starých zvyků a bohů. V rámci Blasphemionu bychom si přáli, aby se slavnost stala tradičním vánočním rituálem a opakovala se každý rok.

Vážným zájemcům doporučujeme přečíst si zmiňované povídky a hlásit se na našem e-mailu. Čas a místo jim pochopitelně sdělíme

Slavnost je volně inspirována povídkami Poslední slavnost s harlekýnem od Thomase Ligottiho a Lovecraftovou Slavností a pro trochu konkrétnější představu půjde o sakrální průvod noční Prahou, podmínkou účasti je roucho (nebo minimálně kompletně černé oblečení) či kostým a bílá maska na obličej, kterou si přinesete namalovanou či vyzdobíte na místě.

Termín je protentokrát páteční večer 17. prosince. Sraz bude v 18. hodin, vyrazíme mezi 19. a 20. hodinou. Připravte se na mlčenlivý pochod dlouhý nběkolik kilometrů centrem Prahy s pár méně či více rituálními zastaveními.

Vážným zájemcům doporučujeme přečíst si zmiňované povídky a přihlásit se na našem e-mailu info@blasphemion.eu. Čas a místo jim sdělíme až na základě závazné přihlášky.

• ručně psaný Simonův Necronomicon – cca 100 stran
• ručně vyráběné pečeti
• kadidlo Zkauba

Do koupě se můžete zapojit na Aukru kde ručně psaný Necronomicon prodáváme.

4. Blasphemický podvečer proběhne ve čtvrtek 4. srpna 2010. Přesné místo a čas bude sdělen jen členům Blasphemionu a pozvaným. I tento podvečer bude více komornější a zaměřený více na praxi než na teorii.

Program

• mantrizace a vibrování jmen či inkantací v magické praxi
• moderovaná diskuse na téma: Magie – nástroj nebo cesta?
• snění jako metoda osobní gnóze

Všichni kdo si myslí, že by měli být pozváni, ozvěte se nám prosím na info@blasphemion.eu.

Podle jednoho názoru to, co nemá jméno, neexistuje. Ačkoliv tedy nakladatelství Vodnář vydalo v letech 2005 a 2007 dva tituly z oblasti chaosmagie („Liber Null a Psychonaut“ a „Prachaos“) jako spíše zkušební projekt, měli jsme již v té době jasný koncept, jehož podstatou bylo publikovat stěžejní díla soudobé světové magie a filosofie. V současné době, kdy se už blíží čas vydání třetího titulu, rozhodli jsme se pokračovat v podobném duchu pod značkou samostatné edice jménem KIAton. Inspirací k tomuto názvu nám byl v první řadě Spareovský termín KIA, který je téměř jednou z ikon chaosmagie, pak také japonské KI, výraz používaný pro práci s energií – a doplňkově nám také ze zbytku názvu vyšel Aton, egyptské solární božstvo.

Edice KIAton si klade za svůj cíl zahrnout jak předcházející již vyšlé dva tituly, k nimž se brzy připojí „Praxe sigilické magie“ od Frátera U.D., současně též postupují práce na knize amerického druida Johna Michaela Greera „Long Descent“, kterou překládá Marek Kvapil (Energybulletin). Napříč tomu, že poslední ze zmíněných titulů není zaměřen čistě na magii nebo pohanství, spíše by mohl být označen za enviromentální filosofii, domníváme se, že rozhodně poslouží k lepší všeobecné orientaci v současném toposu světa. Ostatně samotný John Michael Greer je příkladem toho, že pohansky zaměřená spiritualita nemusí nutně znamenat odtržení od soudobých společenských a enviromentálníh problémů.

Abychom zajistili maximální konktakt se současnou světovou scénou a aktuální informovanost našich čtenářů, plánujeme podzimní návštěvu a autogramiádu autora vydávané knihy „Praxe sigilické magie“ Ralpha Tegtmeiera (Frátera U.D.), který je nakloněn myšlence podpořit české vydání svou přítomností. Návštěva evropské špičky ceremoniální a pragmatické magie proběhne ve spolupráci s organizací Blasphemion.

V redakci edice KIAton zůstává Šárka Sedláková a většinu vyšlých a chystaných knih ilustruje Rudolf Schimera.

Těšíme se i nadále na Vaši přízeň,

Vladimír Kvasnička a Šárka Sedláková

Celý podvečer je volně přístupný a vstup je takřka volný, vstupné bude dobrovolné a bude rovnoměrně rozděleno mezi přednášející a organizátory.

Program Blasphemického podvečeru:

• Kresba a  magie – přednáška o magii v umění s ukázkou “magických” obrazů (Sandro – Infernalismus, Arborius – Horev klub)
• Jak začít praxi s Necronomiconem: Kontakt s Nyarlathotepem – přednáší členové Esoteric order of Dagon
• Rizika salónní magie (Noira) a následná moderovaná diskuse na toto téma (Cody)
• Život, vesmír a tak vůbec – multimediální přednáška (Nam4z)

Přihlášky uzavíráme 25. února 2010 v 18:42.

Již cestou na místo proměny začínalo být naše vědomí mírně alterováno. Nad střechami domů se pomalu vznášela oblaka páry, předzvěst něčeho co mělo teprve získat tvar. Hovor ustupoval tichu zimy. V tramvaji, jež nás vezla na Pražský hrad, se mi zostřilo vnímání.

MÍSTO SMRTI

Místo bylo nedaleko tramvajové stanice, na periférii. (Termín periférie používám pro označení míst, kam se „normálně“ nechodí. Jsou to zákoutí, kde se zbytky přírody -stromy a křoviska spojují se známkami civilizace – odpadky, rezivějící předměty, použité věci, co se „normálně“ už nepoužívají.)

Seřadili jsme se na úzké pěšině vedoucí podél plotu s ostnatým drátem. Zde nám Cody zopakoval pokyny vztahující se k dalšímu průběhu Slavnosti.

Oblékli jsme si kápě a mlčky se připravovali na okamžik naší smrti a proměny. Pro větší přiblížení se záhrobnímu světu jsme v myslích nechávali vyvstávat obrazy našich mrtvých příbuzných a známých. Já myslel na strýcovu sestru, co tragicky zemřela. Také jsem se obrátil k loa vodouistické rodiny Gede.

Po této krátké přípravě volal náš Průvodce (Cody) Prastaré. Vše bylo završeno tím, že nám rituálně podřízl hrdlo a my zemřeli tomuto světu.

Vzdaloval jsem se postupně světu živých a nahlížel ho již z té druhé strany. Uvědomoval jsem si, že jsem mrtvý, duch, který pozoruje z jiné sféry město smrtelníků.

Maska, jež jsem zatím pouze držel, mne začínala vábit. Více a více jsem k ní byl poután, jakoby se mi sama chtěla vtisknout do tváře. Zatím jsem váhal. Konečně nám náš Průvodce dal pokyn, nasadili jsme si masky a jako duchové vyrazili do města.

BRÁNA

Ubírali jsme se na Pražský hrad a k Chrámu Svatého Víta. Vzduchem poletovaly stříbřité sněhové vločky, které se zvlášť vyjímaly na našich černých róbách.

Pociťoval jsem jakousi vazbu na ostatní účastníky, něco jako sounáležitost s „rasou“. Nebyli to Cody, Kamila, Jolana a Grob, ale bytosti z jiného světa. Slovo jiný však ztratilo svůj význam. Ten svět byl té noci naším přirozeným prostorem.

U chrámu si každý našel svůj sloup, kout, výběžek či reliéf a uchýlil se k němu. Mne přitahovaly těžké černé kované dveře s velkou klikou. Přiblížil jsem se a dotkl se jich. Jako bych tušil cosi za nimi. Bylo to něco, co jsem chtěl poznat, splynout s tím. Dveře představovaly bránu, která však musela zůstat uzavřena.

Cestou nás míjeli policisté se psem, ale nijak zvlášť nám nevěnovali svou pozornost. Jen jednou nám oznámili, že nemůžeme jít dál, protože je již komplex uzavřen. Otočili jsme se a nerušeně se ubírali směrem na Karlův most.

CTHULHU

V zimní noci byl most mnohem působivější než kdy jindy. Křídla soch andělů vůbec nevyhlížela nebesky. Připomínala ta netopýří nebo ta co vídáme na vyobrazeních démona Pazuzu.

Nad řekou se třpytily vločky poletujícího sněhu. Ty pak zanikaly v oparu, jež se vznášel při hladině řeky. Všichni jsme stáli a pozorovali vodní hladinu. Zadíval jsem se do hlubin a představoval si, že se ze dna plíží obrovský spící Cthulhu.

TI SMRTELNÍ

Čím více jsme se blížili ke Staroměstskému náměstí, tím více byl zřejmý náš vliv na okolní smrtelníky. Když nás spatřili dva pánové ve veselém rozmaru, jeden prohodil „Konečně normální lidi“. Jinde zas si kolemjdoucí člověk nahlas položil otázku: „Máme se smát a nebo se bát?“ Jako duchové Allana Kardeca jsme se přibližovali duším lidí a ovlivňovali jejich emoční prožívání a možná i myšlenky.

Pod orlojem jsme zaujali místa v kruhu. Naše pětice vzbuzovala zájem turistů s fotoaparáty. Jeden z nich pronikl mezi nás. Když chtěl pořídit snímek našeho Průvodce, ten na něj prudce vybafl. Přišlo to jak rána zenovou holí. Tím jsme kruh v rychlosti opustili a pokračovali v pouti na Florenc.

SEŽRÁNÍ HASTUREM

Na Florenci jsme pod viaduktem utvořili kruh a náš průvodce volal Hastura. Jednoho po druhém si nás Hastur vzal do své moci. Sežral nás, zdrtil naše ega, rozložil a rozštěpil tak, že jsme se pak mohli vrátit do reality světského života.

Cody si zapálil cigaretu. Sundali jsme si masky a také si zapálili.